Misantropova knihovna

Victor

HUGO

Bonzové

Jste lež a nenávist, jste metla našich dní

a svrbíte jak svrab, jste sněť i svědění.

Jste hrůza rozlezlá, jež nikdy neodpouští.

A jsou-li lidé prý jen zrnka písku v poušti,

pak přesně to jste vy. Všechno a nic. Roj plev.

Jste míň než verše mé, však číhá ve vás lev.

Jste nejstrašnější hmyz. Jste hrůza protikladů.

Vy nacucané vši, kdo smete vaši vládu?

Vesmír je všechen váš – a není vám to dost.

Zítřek i včerejšek, dnešek i minulost,

všechno jste prolezly i spánek náš i bdění.

Hemží se vámi svět a je z vás ouzko zemi,

smrduté, žravé vši. Vlezly jste na náš hřbet

a tam se páříte. Ó, kdy už naposled?

Kdy, Pane, odženeš a z těla světa smeteš

tu krvelačnou sběř, proklatou tuto veteš?

Kdy, Bože, zbavíš už náš domov vezdejší

a naše děti, kdy zbavíš už těchto vší?
 

Další citáty

Slovo má lehkost větru a sílu hromů.

*

K dobré knize je třeba dobrých čtenářů.

*

Nelétej příliš vysoko: všimnou si toho!

 

POZNÁMKA:

Bonzové – buddhističtí kněží; zde v hanlivém významu „nafoukaní šéfíci, magnáti, ředitelé zeměkoule“, rozuměj povšechně jako lidská rasa, byť Hugo měl naivně na mysli „pouze“ politiky – tyto „vši na hlavě lidstva“. – Poznámka Misantropova.