Isokratés: Řeč o povinnostech
ISOKRATA
Řeč o povinnostech
(výpisky)
Bohatství slouží mnohým více k nešlechetnosti nežli k počestným skutkům.
Síla prospěšná bývá, když jest při ní rozšafná opatrnost; ale bez ní častokrát více škodí těm, kdož ji mají; a těla ovšem šermířů a zápasníků ozdobuje, jasnost pak a rozšafnost mysli zatemňuje.
Hanba jest synům nenásledovati slavných v ctnostech otcův svých; poněvadž i malíři, což nejpěknějšího jest na živých zvířatech, vymalovati nezanedbávají.
Jako tělo mírnými pracemi se utvrzuje, tak mysl poctivým uměním se posilňuje.
Tak se chovej k rodičům svým, jak bys chtěl, aby se k tobě děti tvoje chovaly.
Hleď tělo své cvičiti v těch pracech, kteréž by ne tak síle tvé, jako zdraví užitečné byly.
Neoblibuj všetečného smíchu, ani zvykej drzému mluvení. Neboť jedno z toho pronáší povahu nemoudrého, druhé pak naprosto blázna.
Čehož s poctivostí nelze činiti, věz, že také hanba o tom mluviti.
Věř tomu, že nic slušněji tě neozdobuje, jako čistota, stud, spravedlnost a střídmost. Neboť v těch ctnostech všecka kázeň a dobré zvedení mládeže se zavírá.
Kdykoli máš prázdné chvíle, to k slyšení umění a moudrosti vynakládej. Tím způsobem snadno se naučíš tomu, čehož jiní s velikou prací dosáhli.
Tak smýšlej, že mnoho uměti daleko lépe jest, nežli mnoho peněz nashromážditi. Neboť peníze velmi snadno zhynouti mohou, ale umění každého času s námi zůstává, protože sama moudrost jest nesmrtelné zboží.
Bedlivěji ostříhej svěřeného základu slov nežli peněz. Neboť povaha dobrého muže jest tak se chovati, aby jeho upřímnost hodnější byla víry nežli přísaha.
Tajností svých žádnému nesvěřuj.
Učiníš-li zlým dobře, přihodí se ti totéž, co těm, kteří cizí psy chovají a krmí. Neboť jako psi neméně štěkají na ty, kteří jim jísti dávají, než na jiné, s nimiž se potkávají, tak zlí jednostejně hledí uškoditi dobrodincům, jakož i škůdcům svým.
Při kratochvíli nebýti přísným a při věcech opravdových a pilných nevyhledávati kratochvíle. Neboť vždycky bývá nelibé, co se nevčas a nevhod děje.
Nejlepší věc bude vyhýbati se kvasům pijáckým, pakli se kdy nahodí při kvasu býti, vstaň dřív, než by ses opil. Neboť když se mysl člověka vínem podrazí, přihází se jí totéž co vozu, z něhož vozka svržen. Tak jako zajisté vůz nemaje vozataje ledakams ujíždí, tak mysl člověka potratíc rozum, v mnohé hříchy a bludy ubíhá.
Co je skryté, nejsnáze poznává se z toho, co je zjevné.
Jakkoliv i o jiné věci péči měj, kterých je k vezdejšímu životu potřebí, tak ale nejvíce pilen buď vtipu a mysli své; neboť to, co je největšího v nejmenší věci, jest dobrá mysl v lidském těle.
Cokoli mluviti chceš, nejprve si to bedlivě rozmysli. Neboť mnohým lidem utíkává se jazyk před rozumem.
Dvojí čas beř si k mluvení: jeden, když jsi něčeho v jisté pravdě povědom; druhý, když o něčem veliká potřeba mluviti káže. Neb o těch toliko příčinách lepší bývá mluvení nežli mlčení, v jiných vždycky lépe jest mlčeti nežli mluviti.
Těš se a raduj, potká-li tě co veselého, a snášej trpělivě a mírně, přihodí-li se co žalostivého; avšak obojího nedej jiným na sobě znáti. Neboť nerozumná věc jest v myšlení svém každému otvírati.
Vídáme zajisté, jak mnozí netoliko více oblibují pokrmy lahodnější nežli zdravější, ale také raději se vinou k těm přátelům, kteříž s nimi spolu hřeší, nežli k jiným, kteříž by je ze zlého vyvozovali.
Nejvíce se ponoukneš a vzbudíš k oblibování dobrých věcí, když porozumíš, že se nám z nich nejopravdovější rozkoše rodí. Neboť v povolování zlým žádostem ihned žalosti přidržejí se rozkoší, ale usilování o ctnost a střídmost života ustavičně čistou a trvanlivou rozkoš přináší.
Všichni zajisté ne tak se hněvají na zjevné nešlechetníky, jako na ty nevraží, kteřížto chlubíce se ctností, v ničemž jiné obecné lidi nepředčí.
Nejlepší jest z poetů se učiti a s pilností čísti, co i jiní moudří lidé užitečně učili a psali. Neboť jakož vídáme včeličky, že se na všecky kvítky posazují, ale z každého což jest nejlepšího vybírají, tak kdož žádají dosáhnouti pravého umění, musejí zkusiti všech věcí a odevšad což jim prospěšného sbírati. Neboť ani pilností sotva budeme moci porušení své přirozenosti napraviti a přemoci.
DALŠÍ CITÁTY
Isokratés
(makedonskému králi Filippovi)
„Neměl bys mít příliš v lásce takové přednosti, kterých se dostává i nicotným lidem, nýbrž ty, na nichž by se nikdo bezvýznamný nemohl podílet.“
*
DOCTRINA EST FRUCTUS DULCIS RADICIS AMARAE
„Vzdělání je sladký plod hořkého kořene.“
Středověká formulace antické myšlenky, jejímž autorem je nejspíše Ísokratés (4. stol. př.n.l.).
Práce je trpká, její plody sladké.
