Jdi na obsah Jdi na menu
 


Florilegium misanthropicum 1.

MISANTROPICKÉ CITÁTY

 

florilegium-misanthropicum.jpg

 

Honoré de Balzac:

Lidské pokolení není rozděleno mezi dobré a špatné, ale mezi špatné a horší.

Manželství je jako soudní proces: jedna strana je vždycky nespokojená.

*

Neznámý Bezejmenný:

Na křižovatkách života platí kupodivu pravidlo: Nedávej přednost v jízdě!

S pravdou je to jako se ženami: všichni s ní flirtují, ale málokdo ji chce mít na krku celý život.

Žít svobodně, anebo zemřít!

Manželství je zařízení, které zbavuje muže a ženy nutnosti hádat se s cizími lidmi.

 

Ona si musí odskočit. Po chvilce křičí:
„Jožo, já jsem měla potrat!“
Jožo se jde podívat a vidí, že se v tom něco třepe. Má to nožičky i ručičky...
„Ty huso, vždyť ses vysrala na žábu!“


Náboženský druh žen:
Nejraději leží na kříži a přijímají Tělo Páně.


Lze považovat stáří za nemoc?
Ne, je to jen trest za to, že ještě žijeme.
 
 
Trpělivost přináší růže; ale někdy se jich dočkáte až na rakvi.
 
 
Kdo jinému jámu kopá... – ten se hodně nadře.
 
 
Lidé, vemte rozum do hrsti! Nebojte se, určitě ho unesete.
 
 
„Jak jste dokázal dožít se sta let?“ 
„No, v prvních šedesáti letech nebylo tolik aut a pak jsem přestal vycházet.“
 
 
„Proč jste utekl z vězení?“
„Chtěl jsem se stát platným členem společnosti.“
 
 
Telegram obhájce klientovi-podnikateli:
GRATULUJI – STOP – SPRAVEDLIVA VEC ZVITEZILA – STOP
Odpověď:
TAK PODEJTE OKAMZITE ODVOLANI – STOP
 
 
Přijde duše do nebe. Svatý Petr se ptá na povolání, které provozovala na zemi.
„Lékař,“ praví duše pyšně a chce se hnát dovnitř.
„Moment,“ volá Petr, „vy musíte vchodem pro dodavatele.“
 
 
Narážejí do sebe jen ti, kdo kráčejí touž cestou.
 
Na jazyku med,
slova jako sníh,
v srdci chová jed,
klam je ve skutcích.

Kdo snadno uvěří, může být snadno oklamán.

Zdravý rozum zabraňuje mnoha rozvodům – a především mnoha manželstvím.

Zdvořilost je sestrou nebo přinejmenším sestřenicí lži.

 

G. W. F. Hegel:

Jediné poučení z historie lidstva je, že lidstvo je nepoučitelné.

 

Ralph Waldo Emerson:

Některé lidi musíme užívat jen ve velmi malých dávkách.

Spálené knihy osvítily svět.

*

Murphyho zákony:

Meyerův zákon:
Není nic jednoduššího, než věci zkomplikovat;
ale není nic komplikovanějšího než je zjednodušit.

Shawův princip:
Vytvořte systém, který pochopí i blbec,
a nikdo jiný než blbec ho nebude chtít používat.

Freivaldův zákon:
Pouze blb je schopen opakovat práci jiného blba.

*

Čínská přísloví:

Jak se ubránit opilství? Pohledem na opilce.

Všichni lidé jsou chytří – jedni předtím a ostatní potom.

Máš jedna ústa, dvě uši. Užívej v daném poměru.

Budu-li v srdci nosit zelenou větvičku,
pak se už najde ptáček, který si na ní zazpívá.

*

Kurdské přísloví:

Kdo chce žít v klidu, ať ohluchne, oslepne, oněmí.

*

Turecké přísloví:

Kdo zná cestu, necestuje s karavanou.

*

Dánské přísloví:

Zabili komára výstřelem z kanónu a širé bojiště teď tone v jeho krvi.

 

Ludwig Feuerbach:

Nedostatky velkých lidí jsou útěchou hlupáků.

 

Julian Tuwim:

Počestná dívka nikdy nelítá za chlapcem. Cožpak někdo viděl, aby past honila myš?

I ty nejkrásnější nohy někde končí.

Úklid: přemisťování prachu z jednoho místa na druhé.

Spor je způsob, kterým utvrzujeme protivníka v jeho omylu.

Telefon je ďábelský výmysl, který definitivně zmařil slabou naději na izolaci od dotěravců.

Rádio, to je krásný vynález. Stačí jediný pohyb ruky – a není nic slyšet.

*

Staré korejské přísloví:

Není třeba vypít celé moře, abychom zjistili, jak slaná voda je v něm.

*

Indiánské přísloví:

Nehoň se za věděním jako za jelenem, uteče od tebe.
Počkej si, až k tobě vědění přijde.

 

Hrabě Metternich:

Češi přijdou vždycky pozdě.

 

Jiří Žáček:

Rozum má své meze, ale omezenost je neomezená.

V dobách všeobecného blábolu cena mlčení nehorázně stoupá.

Daleko zdravější než zdravý rozum je zdravý nerozum.

Když je krásná žena pitomá jako troky, mluvíme galantně o ženské logice.

Kdyby tak moudří tušili, co všechno dokážou vymyslet pitomci!

*

Friedensreich Hundertwasser:

Jsi hostem Přírody. Chovej se podle toho!

V přírodě není zlo, je pouze v člověku.

*

Charles Darwin:

Hudba je starší než lidská řeč.

*

Alfred Hitchcock:

Sňatek je jediný trest na doživotí, při němž může být poskytnuta milost na základě špatného chování.

 

Benjamin Disraeli:

Existuje síla, kterou nepřemůže žádná lidská vynalézavost – mám na mysli kousky, které nám připravuje hloupost.

*

Jean Cocteau:

Bohové nebojují proti hlouposti – tyjí z ní.

*

B. Brecht:

Hloupost se stane neviditelnou, pokud získá dostatečně velké rozměry.

*

Stefan Kisielewski:

Člověk člověku člověkem, což je značně nebezpečnější, než kdyby byl vlkem; vlk se totiž nikdy nevyzbrojuje bombami nebo puškami.

 

Ernest Hemingway:

Zrcadlo nemůže odrážet bohy, když se do něho koukají opice.

Je třeba dvou let, než se naučíme mluvit. A padesáti, než se naučíme mlčet.

Kritici jsou vši, které lezou po literatuře.

Ze všech živočichů se umí smát pouze člověk, i když k tomu má nejméně důvodů.

 

Sa’dí: Gulistán aneb Růžový sad

Neupínej své srdce k tomu, co pomíjí.

Má-li tvá ruka dostatek, buď štědrý jako datlovník; nemá-li však, co by rozdala, buď azadem neboli svobodným člověkem jako cypřiš.

Hloupému člověku nejvíce prospívá, když mlčí. Kdyby to však věděl, nebyl by to už hloupý člověk.

*

Thomas Carew: Zpupnost nuzoty

Ten nízký pronárod ctí prostřednost – Ta nejvíc hoví duši otrocké.

 

Damodara (známý též jako Kršna):

Jediní šťastní tvorové na tomto světě jsou ti, kteří se mohou volně radovat z nekonečného obzoru.

 

Mencius:

To, čím se lidé liší od pouhého hovada, je věc zcela zanedbatelná; ti stádní ji pozbývají záhy, vyšší jedinci si ji pečlivě uchovávají.

*

František Palacký

(ze závěti)

Komunismus, byť i bez krvavého boje všech proti všem provésti se dal, uvedl by v krátce celé pokolení lidské do stavu zhovadilosti, obrácením Darwinovy smyšlénky zrovna na ruby.

 

F. X. Šalda

(ze závěti):

Vzplanul jsem v životě několikrát vášní nebo láskou k ženám a kál jsem se z toho hořce – byly to iluse. Najdou se snad ubožačky, které budou chtět z mých dopisů kořistit a polepovat se lacinou svatozáří nebo činit se zajímavými; slyším, že jedna z nich (dnes vdova – a z božího dopuštění i spisovatelka) ukazuje již nyní mé dopisy různým lidem a hraje si na mou velkou lásku.

*

J. H. Krchovský:
Jakože jsem…
Dál nejdu ve svém předstírání
ničemu tady nerozumím! (Nechci ani)
a snad mne to i ctí… jen nevím, nač být hrdý
když sdílím tento svět se všemi těmi zmrdy.

*

Uzbecké přísloví:

Tupost je tupcova ostrá zbraň.

 

Pierre Abélard:

Rozkoš lásky jsou pouta, která chvíli svědí a pak se bolestně zařezávají.

*

Japonské přísloví:

Meditovat nad svou příští dráhou – dobře bavit myši pod podlahou.

Mezi muži jest první válečník, mezi stromy jest první sakura.

Granátovým jablkem jest ten, kdo pouhým otevřením úst prozradí obsah svého srdce.

Narozením počíná se smrt.

*

Solženicyn:

Popová hudba = močůvka.

*

Václav Dušek:

Pořádek milují jen ti, co jsou líní hledat.

Hradby Jericha se zřítily, když zazněly trouby. Proto pozor, ozývá-li se trouba.

*

Gruzínské přísloví:

V zemi, kde nežijí psi, štěkají kočky.

*

Jiří Drašnar

(Venuše spící v krajině):

Říká se, že když člověk žije dostatečně dlouho, tak uvidí v řece plavat mrtvoly svých nepřátel.

 

Gustave Le Bon:

I v nejinteligentnějších rasách, například u Pařížanů, se vyskytuje velké množství žen, jejichž mozky jsou více než mozkům vynikajících mužů podobné gorilím. Tato podřadnost je tak zřejmá, že ji v této chvíli nemůže nikdo popřít; za diskusi stojí pouze její míra. Všichni psychologové, kteří studovali inteligenci žen, jakož i básníci a spisovatelé, se dnes shodnou, že ženy představují nejnižší formu lidské civilizace bližší stavu dětí nebo divochů než dospělému civilizovanému muži. Vynikají vrtkavostí, nestálostí, nepřítomností myšlenky i logiky, jakož i neschopností uvažování. Bezpochyby existují i vynikající ženy převyšující průměrného muže, ale jsou takovou výjimkou, jakou je zrození zrůdy, třeba dvouhlavé gorily; proto je můžeme zcela zanedbat.

 

Joseph Addison:

Příroda zplodí občas hlupáka, ale floutek je vždycky dílem člověčím.

*

Višnu:

Každý živý tvor je klenotem v mém náhrdelníku.

 

Joseph Goebbels

(nacistický ministr propagandy, zvaný též potajmu „Koňonohá Lorelei“):

Když slyším slovo kultura, sahám po revolveru.

 

„Ó století, ó vědy, je radost žít!“

(při pálení knih „kulturních bolševiků“)

 

Lidé nechtějí nic jiného, než být slušně ovládáni.

 

Benito Mussolini:

Parlamentní kretenismus dosáhl toho nejvíce zahanbujícího stadia.

Když se střetnou dvě nesmiřitelné síly, jediným řešením je násilí.

Je lépe žít jeden den jako lev než sto dní jako ovce.

Čím je mateřství ženě, tím je muži válka.

*

Elfriede Jelineková:

Pianistka

Matka a babička, ženská brigáda, stojí k noze zbraň, aby ji zaštítily před mužem lovcem, který číhá venku, a aby lovce případně varovaly přiložením ruky. Obě starší ženy se svými zarostlými pohlavními orgány vrhají před každého muže, jen aby jim nepronikl k mláděti. Pro mladé zvíře nesmí ani láska, ani rozkoš znamenat nic. Kysele a křemičitě svraskalé stydké pysky obou starých žen suše šustí a chňapají jako klepeta umírajícího brouka roháče, nic se jim ovšem polapit nepodaří. Tak se drží mladého masa své dcery a vnučky a pomalu je trhají na kusy, zatímco jejich obrněné vozy hlídkují před mladou krví, aby nikdo nepřišel a neotrávil ji.

*

Arabské přísloví:

Jeden blb do studny kus skály svalí – tisíce mudrců ji odtud nevyvalí.

Muž snáší rodinu z lásky k ženě; žena snáší muže z lásky k rodině.

*

Hraběnka Alžběta Báthoryová:

Nikdy nečekám na odplatu. Tam, kde jsem si ji zasloužila, vezmu si ji vždycky sama.

 

Jan Ámos Komenský:

Veškeré kvaltování toliko pro hovado dobré jest.

Lidi jsou opičky, které se napodobují.

Chudí bez znalosti věcí, co jiného jsou než oslíci obtížení břemeny.

Kdo mnoho mluví, lže aneb se chlubí.

*

Perské přísloví:

Náušnice mají velkou cenu, ale uši větší.

*

William Claude Fields:

Ženy jsou pro mě totéž, co sloni. Rád se na ně dívám, ale nechtěl bych mít žádného doma.

*

vévoda z Edinburghu:

Má to čtyři nohy, a není to židle, má to křídla, a není to aeroplán, plave to pod vodou, a není to ponorka. Potom vám garantuju, že Číňané to sežerou.

 

George W. Bush:

Je mi ctí potřást rukou iráckému občanovi, jemuž Saddám Husajn usekl ruku.

Naši nepřátelé vymýšlejí stále nové způsoby, jak ublížit našemu lidu. Ani my nezůstáváme pozadu.

*

Bohumil Hrabal:

Bez trhliny v mozku nelze žít.

 

William Rotsler:

Když si začneš klást otázku, zda bys už neměl jít, měl jsi být už dávno pryč.

*

Fjodor Michajlovič Dostojevskij:

Láska je buď malá nebo velká; nenávist je vždy velká.

*

Neznámý Bezejmenný:

Život je jako řeka. Po proudu pluje všechen odpad, ale proti proudu plují stříbrné ryby.

Nehledej přítele. Hledej sám sebe – tam ho najdeš.

Kolektiv ho podržel. Pod krkem.

Největším hazardem je spoléhání na zdravý rozum ostatních.

 

„Víš, že Pepa odnaproti už pracuje?“
„Mně se nikdy nelíbil, ten je pro peníze schopen všeho.“

 

Z nemoci se raduje lékař, ze smrti kněz.

Smrt – konečná mez všech strastí.

Kdo se omlouvá, sám se obviňuje.

Lid chce být klamán, tedy je klamán.

 

Kus nerozměrné ženské sliznice, umístěn přímo s geniálním nevkusem poblíž centrální kanalizace, se stal osou, kolem níž se točí svět.

 

Co je to vlastně z právního hlediska manželství? Zákonem chráněné omezování osobní svobody.

 

Svět zvířat bude nejvíce ohrožen, až se stane vlk vlku člověkem.

 

Kdo vstoupí druhému do svědomí, obyčejně se zašpiní.

 

Ti, kdo vědí, nepovědí, a ti, kdo mluví, nevědí.

 

Život vždy byl a nikdy nepřestane být zápasem. Všestrannou láskou by se svět dříve unudil, než se může všeobecným bojem unavit.

 

Slepí lépe slyší, hluší lépe vidí a blbí lépe mluví.

 

Politici a plenky mají leccos společného. Mají se měnit pravidelně a ze stejného důvodu.

 

Toto je podle našich výzkumů nejdokonalejší tvor planety Země – holub. Přes poměrně nízkou inteligenci se dopracoval k téměř dokonalé životní filosofii: NA VŠECHNO SERE.

(Kocmánek)

*

Walther Rathenau:

Naše planeta žvaní, že to je slyšet až na Neptunu!

*

José Ortega y Gasset:

Být levicový nebo pravicový je jeden z nesčetných důvodů, jež si člověk může vybrat, chce-li se stát imbecilem.

Žena má vždycky spadeno na něčí duši, ať je to duše muže, dítěte nebo psa. Muži se spokojují s tím, že baží po těle.

 

Francis Bacon:

Chování si lidé navzájem předávají jako choroby.

Lékař léčí nemoc, ale zabíjí nemocného.

*

Howard P. Lovecraft:

Nikdy se nepodílím na tom, co mě obklopuje, nikam nepatřím.

*

August Bebel:

Svět nebude nikdy láskou spasen. V tom se mýlili všichni lidumilové.

*

J. V. Sládek:

Myslit vlastní hlavou volně, směle
A cítit srdcem nezkroceně.

 

Søren Kierkegaard:

Svoboda je vášeň srdce.

Strach před smrtí prakticky likviduje jakékoli hodnoty.

 

Armand Lanoux:

Svět je maškaráda, na níž mají úspěch především darebáci.

 

(Miláček Maupassant) Mauriac kdesi vypravuje, že pobouřen hlukem, jejž tropili jeho synovci, zatímco on pracoval, vyskočil, jako by je chtěl pobít. Ovšemže to neudělal. Ale četl v novinách, že jeden inženýr vyvraždil ze stejného důvodu celou rodinu. Ten inženýr je v Mauriacovi jako v nás. Není rozdíl povah mezi psychologií extrémních případů a psychologií normálního člověka. Je jen rozdíl intenzity. Romanopisec to ví a dosahuje typičnosti tím, že zveličuje, co je v něm. Maupassantovy povídky jsou příliš vytvořené z osobních rysů, aby to byly jen povídky.

Maupassant neměl ani dost politickou hlavu, ani si patřičně neliboval ve filozofickém uvažování, aby mohl vytvořit systém. Stačilo mu přiměřeně reagovat, když ho něco zaráželo, aniž se staral o své soukromé zájmy.

To sloveso (akceptovat) psychiatři používají v přesném smyslu. Jednotlivec musí občas, aby mohl žít déle, zcela a bez vytáček akceptovat pokořující situaci, okleštění, zradu, vědomí nedostatečnosti, hlas, obličej, co mu připadá jako nespravedlnost, buď od narození, nebo náhodná. Občas podvědomí to odmítá a vzpírá se. Člověk předstírá, že souhlasí, nebo lže sám sobě. A tu je vyloučen z normálu.

 

Guy de Maupassant:

(2. 3. 1886) „Každý člověk, který si chce uchovat bezúhonné myšlení, nezávislý úsudek a vidět život, lidstvo a svět jako svobodný pozorovatel, povznesený nad každý předsudek, nad každou předpojatou víru a nad každé náboženství, musí se naprosto vyhýbat tomu, čemu se říká společenské styky, protože všeobecná hloupost je tak nakažlivá, že se nebude moci se svými bližními stýkat, vidět je a poslouchat, aniž se proti své vůli dá strhnout jejich přesvědčením, myšlenkami a morálkou hlupáků. Z egoismu, ze zlomyslnosti nebo z eklektismu nechci být nikdy v žádné politické straně, ať je jakákoliv, v žádném náboženství, v žádné sektě a v žádné škole. Bojím se sebeslabšího řetízku, ať pochází od myšlenky nebo od ženy.“

 

Gisela d’Estoc také kárala korzet, symbol Evina poddanství v Adamské civilizaci 19. století, zhmotnění ženiny úlohy jako erotické hračky..., „Korzet, ohavný korzet, který bychom mohly bez přehánění považovat za obnovené mučení inkvizice.“ Vyžadovala také důstojněji pro osvobozenou ženu povinnosti: „...každá žena, která nemá ráda práci, je více méně prostitutka.“

*

Eugène Delacroix:

Mlčení vždy vzbuzuje úctu. I hlupákům by propůjčilo důstojný vzhled.

 

John Steinbeck

Ze všech tvorů jen člověk pije, přestože nemá žízeň, jí, přestože nemá hlad, a mluví, přestože nemá co říci.

(Na Plechárně)

Jakýpak zisk může mít člověk z toho, když získá celý svět a nádavkem obdrží žaludeční vředy, zvětšenou prostatu a silné brýle? Mack a jeho mládenci se vyhýbají této pasti, obcházejí tento jed, překračují tuto smyčku, zatímco celé generace polapených, otrávených a spoutaných lidí na ně řvou, že jsou ničemové, že to s nimi jednou špatně skončí, že jsou skvrnou města, zloději, grázlové a povaleči.

 

René Descartes:

Pochybování je počátek moudrosti.

 

Milan Kundera:

Sním o světě, kde by byli spisovatelé zákonem nuceni držet v tajnosti svou totožnost. Omezilo by to grafomanii a vyloučila by se biografická interpretace díla. Vykládat román na základě informací z autorova života dílu nepomůže, spíš je zničí.

*

Děsím se i bušení svého srdce. Ustavičně mi připomíná, že můj čas je spočten. Děsím se i tohoto světa.

*

Mám hrůzu z těch, co obdivují povyk médií, imbecilní úsměv reklamy, zapomenutí přírody, indiskreci povýšenou do řádu ctností. Žijeme v totalitě masových médií. Přirozenost světa se vytratila, nahrazena byrokracií, světem počítačů a mobilních telefonů. Román je naše poslední záchrana. Tedy i moje, chrání mě před agresivním světem.

*

Nová doba se vrhá na vše, co bylo napsáno, aby to proměnila ve filmy. Jenže v každé adaptaci zůstane jen to nepodstatné, neboť podstatné na románu je jen to, co se nedá říct jinak než románem. Chce-li blázen, který ještě dnes píše, chránit své romány, musí je napsat tak, aby se nedaly adaptovat. Aby se nedaly vyprávět.

*

William Faulkner:

Chci být jako člověk anulován, vymazán z dějin, nenechat po sobě žádnou jinou stopu než vytištěné knihy.

 

Alexandre Vinet:

Chtěl bych – neznamená nic. Chci – to dělá divy.

 

Norman Mailer:

Milovat své bližní by nebylo tak obtížné – jen kdyby nebyli tak blízko.

 

Nikolaj Vasiljevič Gogol:

Nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu!

Čemu se smějete? Sami sobě se smějete.

 

Miloš Zeman:

62% voličů jsou hlupáci, 20% je duševně chorých, 10% alkoholiků ... a jen 8% je soudných lidí.

 

Sigmund Freud:

Náš pocit ponížení a zklamání kvůli nekulturnímu chování našich spoluobčanů byl neoprávněný. Ve skutečnosti neklesli tak hluboko, jak se obáváme, protože předtím nevystoupili tak vysoko, jak jsme se o nich domnívali.

Ten, kdo použil poprvé místo oštěpu nadávky, stal se zakladatelem civilizace.

Člověk je větší potvora, než se na první pohled zdá.

Lidé se neřídí svým rozumem, ale svými pudy.

Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.

Rozkoš je prémie přírody za námahu plození a rození.

 

Marcel Proust:

Příroda dovede seslat na člověka jenom nemoci krátké, ale lékařství si osvojilo umění je prodlužovat.

Knihy jsou díla samoty a děti ticha.

(Hledání ztraceného času: Svět Guermantových)

Všechno, co známe velkého, máme od nervózních osob. To oni, a ne jiní se stali zakladateli náboženství a vytvořili veledíla. Nikdy svět nebude vědět, za co všechno jim vděčí, a hlavně co vytrpěli, aby mu to mohli dát. Vychutnáváme rafinovanou hudbu, krásné obrazy, tisícero jemných požitků, ale nevíme, kolik bezesných nocí stály ty, kteří je vymysleli, co pláče, záchvatů křečovitého smíchu, kopřivek, astmat, epilepsií a úzkosti ze smrti. Řekl jsem vám, že bez nervové nemoci není velkého umělce.

Velikost opravdového umění je v tom, že znovu nalézá, znovu se zmocňuje, ukazuje nám onu skutečnost, od níž žijeme tak daleko, od níž se vzdalujeme víc a víc, jak houstne a stává se neproniknutelnější ono konvenční poznání, které dosazujeme místo ní, tu skutečnost, s níž je spjato veliké riziko, že bychom mohli umřít, aniž bychom ji poznali, a tou skutečností je docela prostě náš život, pravý život, život konečně objevený a osvětlený, jediný život a tedy skutečně žitý, ten život, který v jistém smyslu přebývá každým okamžikem ve všech lidech stejně jako v umělci. Oni ho však nevidí, protože se nesnaží osvětlit si jej. A tak je jejich minulost zatarasena nesčetnými negativy, které nejsou k ničemu, protože je jejich inteligence „nevyvolala“.

*

Ivan Jirous („Magor“):

Jednou za čas snese se
upadnout do deprese.

 

Robert Graves: Claudius bůh a jeho žena Messalina /

Bezcitnost je vážná povahová chyba, ba neodpustitelná, pokud se snoubí s rozmařilostí, chamtivostí, leností a nepořádností; ale ve spojení s bezmeznou energií a přísným smyslem pro řád a občanskou morálku nabývá docela jiného obsahu. Stává se vlastností božskou.

 

Claude Lévi-Strauss:

Přírodní druhy jsou dobré nejen k jídlu, ale také k myšlení.

*

císař Karel V. (1500-1558):

Čas a já zmůžeme za dva.

 

francouzský král František I. (1494-1547):

Muž ať se pyšní tím, že kdyby ze světa zmizela urozenost, velkodušnost a věrnost, bude třeba hledat je v jeho srdci.

*

Miguel de Cervantes:

Ven muerte tan escondida,
Que no te sienta venir,
Porque el plazer del morir,
No mestorne a dar la vida.

Přijď rychle, ó smrti!
Ale přijď tak, abych tě nespatřil přicházet,
Aby mne rozkoš z tvého příchodu
Nevrátila pohříchu zpět k životu.

*

Ariosto:

Il pover‘ huomo che non se’n era accorto,
Andava combattendo, e era morto.

Ubohý muž, jenž si bojuje nevšiml,
Že je mrtev.

 

Schiller:

Und sterb‘ ich doch, so sterb' ich denn
Durch sie – durch sie!

A zemru-li, zemru alespoň
Pro tebe – pro tebe!
*
Wer Tränen ernten will, muß Liebe säen.
Kdo slzy sklízet chce, ať sije lásku.
*
Mit dem Genius steht die Natur im ewigen Bunde;
Was der eine verspricht, leistet die andre gewiss.

Od věčnosti stojí s Géniem máť příroda v spolku,
ráda ta též vykoná, ten co přislíbiti směl.

*

Každý určuje si svou cenu sám.

*

Přichází někdy králům vražda vhod,
však vražedník jim vždycky nemilý.

 

Antonin Artaud:

Proto prohnilá společnost vymyslela psychiatrii, aby se ubránila vyšetřování jistých jasnozřivých vyvolenců, jejichž věštecké schopnosti jí jsou na obtíž. Co je vlastně nefalšovaný choromyslný? Je to člověk, jenž se raději stal šílencem v tom smyslu, jak to chápe společnost, než by se zpronevěřil jisté nejvyšší představě o lidské cti. Proto nechala společnost ve svých ústavech zadusit všechny, jichž se chtěla zbavit nebo se před nimi ubránit, protože se odmítli zúčastnit jistých obludných špinavostí. Neboť choromyslný je také člověk, jehož společnost odmítá vyslechnout a jemuž chce zabránit ve zveřejnění nesnesitelných pravd.

 

Michel Foucault:

Dějiny šílenství

Šílenství se v člověku stalo možností zrušit člověka i svět.

*

Heinrich Himmler:

Zvítězí-li bolševismus, bude to znamenat konec vší krásy a kultury, vší tvůrčí síly na tomto světě.

*

Ján Kollár:

Slávy dcera

Stůj, noho, posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš,
k obloze, Tatry synu, vznes se vyvýše pohled.
Neb raději k velikému přiviň tomu tam se dubisku,
jenž vzdoruje zhoubným až dosaváde časům.

Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,
ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.

*

František Halas:
Praze

Jenom ne strach Jen žádný strach
takovou fugu nezahrál sám Sebastian Bach
co my tu zahrajem
až přijde čas až přijde čas

 

Jaroslav Seifert:

Láska však, zdá se,
je smrt v krásné masce.

 

Hora Říp
...a svatý Jiří zvedá kopí
aby je vrazil ve chřtán dračí –
a motýl spěchá po bodláčí –
a jako krůpěj na prstenu
třpytí se drobná kvítka rmenu –
tu nemohu se vynadívat
a všechno ve mně začne zpívat!

 

Jaroslav Seifert:
Býti básníkem

Jen vyšlehni, plameni slov, a hoř, ať si třeba popálím prsty!

 

Ezra Pound:
Co jsi miloval...

Zkroť svou ješitnost, říkám ti zkroť ji.
Uč se od zeleného světa, kde může být tvé místo.
*
Bohuslav Reynek:
Píseň raněného ptáka

Loučím se s vámi před sladkou smrtí,
opojné dálky perspektiv!
Naposled zpívám, naposled zírám
v modravý obzor teskných niv.
Na skály vyletím – zemru na nejvyšší!

 

Miloslav Bureš:
Otvírání studánek

Potkal jsem jeseň...
co před ní bylo
jar a zim!
S oblohy
šlehají
plameny jeřabin
a cítíš vůni
posledního sena.

Jsem doma
a jdu zas
cestou starou
co bylo,
už je dávno pryč.

Studánky
s prameny
tu však zbyly,
a v nich tolik zdravé
utajené síly,
u nohou opět
blatouch, petrklíč.

*

Staré tibetské úsloví:

I psí zub, jsa uctíván, dostává svatozář.

*
Čingischán:
Kdo říká pravdu, ten nezemře na nemoc.

*
Sergej Sergejevič Prokofjev:
Hudba napsaná neupřímně, je neživotná.

 

Václav Dušek:
Lékařské konzilium u lože těžce nemocného: Havrani v bílých pláštích.

*

Neznámý Bezejmenný:

Dějiny jsou jako moře. Z dálky vypadají monumentálně, ale když jste uprostřed, dělá se vám špatně.

 

Sacha Guitry:

Kdyby ti, co o mně špatně mluví, věděli, co si o nich myslím, pomluvili by mě ještě víc.

 

Paul Valéry:
Lidužel, budoucnost není již tím, čím bývala.

Byl to originál. Od té doby je ve vězení.

Naděje je jasnou nedůvěřivostí bytosti vzhledem k jejím jasným předtuchám. Vede k názoru, že každý závěr pro tuto bytost nepříznivý je asi jenom omyl jejího ducha.

*
Woody Allen:
Neodsuzujte masturbaci. Je to sex s někým, koho máme rádi.

 

Henry de Montherlant:

Dlouhá zkušenost mě naučila bát se lékařů stejně jako nemoci.

*

Alexandre Dumas mladší:

Ženy myslí buď na nic, nebo na něco podobného.

 

Walther von der Vogelweide:
Hlupák se těší a raduje, když někdo mu hodně slibuje.

Nejklidnější toky jsou často nejhlubší.

O celém stromu lze z jeho plodů úsudek dělat.

Tomu nevěř, od koho jsi jednou odešel zklamán.

 

Svět je zvenčí překrásný:
bílý, modrý, samá žluť;
leč temný uvnitř jako smrt.
Tam pod lipami, v posvátném háji,
kde jsme spolu spočívali,
tam můžeš dosud nalézt, tak líbezně pospolou,
kvítí polámané i trávu polehlou.

 

Elbert Hubbard:
Svět je každým dnem lepší. A k večeru zase horší.

 

Michelangelo Buonarroti:

Kdyby lidé věděli, kolik práce mi dalo osvojit si své mistrovství, nezdálo by se jim to nijak nádherné.

*
André Gide:
Sex je něco lepkavého, co člověka více potřísňuje než uspokojuje.

*
Bernard Bolzano:

Knihy jsou podobné domovu, do kterého se vracíme i za největší bouřky.

 

Jiří Orten:

Je zoufalé, nemít rozečtenou krásnou knihu, nemít v zásobě nic, co bychom mohli otevřít bez zklamání.

*
Andy Warhol:
Sex je největší nic všech dob.

 

Otto von Bismarck:
Se zákony je to podobné, jako s párky. Je lepší, když nevidíme, jak se dělají.
*
Milovat člověka znamená obdivovat se jeho nedostatkům.
 

Jan Werich:
Kde blb, tam nebezpečno.


 

Henryk Sienkiewicz:
Čím je spisovatel lepší, tím méně doslovně píše.

*

Jules Renard:

Lidé nedělají to, co chtějí. Naštěstí!


 

André Brie:
Pozor! Nepřítel naslouchá! - Ale přátelé?

Kdo před někým padá na kolena, musí být padlý na hlavu.

 

Ema Destinnová:

Nevěřte lidem, zklame vás každý. Stulte se v náruč přírody a nechtějte nic od člověka.
 
William Saroyan:

Trápení, trápení a samé trápení, a okolo samý smích.
 

Avicenna:

Když přítel s nepřítelem mým se baví vesele, mně není třeba toho přítele!

*
Neznámý bezejmenný:

Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejaký blbec.

 

Friedrich II. Veliký:
Kdyby mí vojáci začali přemýšlet, nezůstal by u vojska ani jediný.

Geniální lidé se rovnají vladařům.

 
Walter Gilbert:
Člověk je omyl přírody.

Václav Dušek:

Střezte se sexu! Od něho není daleko k lásce a odtud je k manželství již jen krůček.

*
Fjodor Michajlovič Dostojevskij:
Manželka je přirozeným nepřítelem každého muže.

*

Anton Pavlovič Čechov:

Když přijdou děti, ospravedlňujeme všechnu svou slabost, kompromisy a snobství, říkajíce: Vždyť je to kvůli dětem.

*
John Waugh:

Pokud jde o všechen ten povyk okolo sexu, pro tělesnou rozkoš půjdu raději ke svému zubaři.

*
Š. F. Náchodský:
Nažraný člověk jest truhla umrlých hovad.

*
Julian Tuwim:
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali.

 

Jacques Prévert:

Hloupost je zvláštní nemoc, kterou netrpí nemocní, ale všichni kolem.

Všechno se zkazí, jakmile se lidé nespokojí tím, co mají, a chtějí po lásce víc, přísliby, přísahy, jakmile ti, co se milují, přestanou být svobodní.

*

Curt Goetz:

Žena je jako sací papír, zaznamená všechno, ale reprodukuje to úplně opačně.

*

Jean de La Fontaine:

Jsme kvintesencí toho, co je ve zvířatech dobré a zlé.

*

Neznámý Bezejmenný:

Snaha být normální v šíleném světě, je sama o sobě projevem šílenství.

Boj se jenom svého strachu!

Buď nebezpečný i jako poražený!

*

Friedrich Dürrenmatt:

Čím promyšleněji lidé jednají, tím účinněji je může postihnout hloupá náhoda.

*

Geoffrey Jenkins:

Dělat chyby je lidské, ale když se guma opotřebuje dřív než tužka, jo to už je přespříliš.

*

Pouštní bouře:

Kdo leze lidem do prdele, nesmí se divit tomu, že na něj lidi serou!

*

M*A*S*H:

Lidé neplánují selhání, ale selhávají při plánování.

 

Winston Churchill:

Lež už letí světem, když si pravda teprve šněruje boty.

 

Auguste Comte:

Milovat a zachovat si přitom všech pět smyslů pohromadě, přesahuje schopnosti jedince.

Sociální pozitivismus uznává jen povinnosti – pro všechny a kvůli všem. Jeho neměnné společenské stanovisko nepočítá ani s náznakem nějakých práv, a tak to vždycky zůstává na jednotlivci. Narodili jsme se obtíženi všemožnými povinnostmi – k našim předkům, k našim následovníkům, k našim současníkům. Těchto povinností pak přibývá nebo se hromadí, neboť každý musí vracet nějakou prokázanou službu z dřívějška. Jakékoli lidské právo je tudíž zároveň absurdní i nemorální. A jelikož už nejsou žádná bohem daná práva, musí tudíž toto pojetí úplně zmizet, jakožto pozůstatek předchozího režimu, a nesmí být naprosto slučitelné s konečným stavem státu, kde zbudou jen povinnosti založené na funkcích.

 
André Malraux:

Muž, který si může vybrat, má vlast tam, kam táhnou největší mračna.

Absurditu lze pochopit, nelze v ní však žít.

*

Krajní meze:

Může člověk o svém osudu rozhodnout svými činy? Nebo je to právě osud, kdo má poslední slovo?

Můžu tě vyslechnout, ale nebudu tě poslouchat!

Myšlení je matkou omylu.

Největším hrdinstvím není čelit nepříteli, ale pravdě. Pravda nebere zajatce.

Není snad hlavním důvodem našeho strachu z neznámého fakt, že dobře známe sami sebe?

*

Henry James:

Nikdo neví, zda jsou děti zrůdami, nebo zrůdy dětmi!

 

Ďábel:

Nositelem zla není Satan, ale lidská duše!

 

Outer Limits:

Pověry jsou berličkou slabých!

V zápase na život a na smrt se nikdy nedosáhne vítězství jen tím, že přežijeme.

Většina lidí potřebuje víc energie na rozhovor o problémech, než na jejich řešení.

 

Neznámý Bezejmenný:

Nikomu nesděluj své problémy. Půlce lidí jsou úplně jedno a druhá půlka je ráda, že je máš.

2. část >>>