William Blake: Tušení nevinnosti
Tušení nevinnosti
(úryvky)
Celý svět v zrnku písku spatříš
a v divém kvítí celé nebe,
zadržíš-li nekonečna říš
a věčnost chvilku jen pro sebe.
* * *
Červenka v kleci krutě jatá
vyvrací zuříc nebes vrata.1
Holubník, jenž pln je holoubat,
můž' branami pekel zacloumat.
Hladový pes před dveřmi pána
– a země bude zruinována.
Koník zneužitý na cestě
volá k nebi po krvi a mstě.
Při honu když křičí zajíci,
mozek trhá se a ztrácí cit.
Skřivánek s poraněným křídlem,
toť cherubín ve zpěvu ztichlém.
Kohout ostruhami vyzbrojen
zahání slunce, zahání den.
Slyšíš-li lva výt nebo vlka,
už lidská duše vstává z pekla.
Jelen, putující tu i tam,
ten o duši nestará se vám.
Jehně odchované na jatka
odpouští i noži řezníka.
Netopýr, jenž míhá se nocí,
nechá tě divit bez pomoci.
Sovy, jež volá za večera,
bojí se každý předposera.
Kdo by střízlíčkovi ublížil,
nikdy by se mnou se nesblížil.
Kdo by hněv na volka pustil,
s ženami by se navždy postil.
Zlý hoch, jenž mouchy zabíjí,
pavoučka štve, jenž síť navíjí.
Ten, kdo by mučil skřítka chrousta,
s pletením košíků neustá.
Housenka lezoucí na lístku
vrátí ti od mámy bolístku.
Nezabíjej moly, motýly,
neboť Soud se blíží za chvíli.
Kdo zavleče koně do války,
nespatří už oko Polárky.
Žebráka pes a kočka vdovy,
krm je a nebudeš hladový.
Komár, jenž zpívá píseň léta,
jedu doléhá naň kleveta.
Jed, jejž mají hadi a mloci,
je znojem Závisti a Noci.
Jed, jímž vybavena je včela,
je žárlivost nízkého čela.
* * *
Róby princů, hadry žebráků
jsou prašivky v koši chudáků.
* * *
Pravda, řečená s úmyslem zlým,
poráží vždy lži, jež vymyslím.
* * *
Je to tak a tak je to i dál:
člověk stvořen pro radost i žal;
a my, když tohle správně víme,
jistěji světem prochodíme.
Radost i žal stkány jsou jemně
v háv, který halí duši zevně;
a pod vším trápením a smutkem
vine radost hedvábným útkem.
* * *
Na jaře 2015
ve věku 49ti let
přeložil z angličtiny
Další citát:
„Chyby mudrců nejsou tak nebezpečné jako dokonalost bláznů.“
William Blake
v literatuře
„Četl jsem znovu Blakea,“ řekl a rozpovídal se o Manželství nebe a pekla.
„Blake byl civilizovaný, opravdu civilizovaný. Civilizace je harmonie a úplnost. Rozum, cit, instinkt, fyzický život – Blakeovi se podařilo všechno tohle sladit v harmonické rovnováze. Když převládá jen jedna složka, je to barbarství. Člověk může být barbar intelektem i tělesně. Barbar duchem a cítěním stejně jako smysly. Křesťanství z nás udělalo duchovní barbary, a teď zase z nás věda dělá intelektuální barbary. Blake byl poslední civilizovaný člověk.“
*
William Blake (1757–1827) – anglický malíř a básník. Vytvořil např. ilustrace k Miltonovu Ztracenému ráji, k Dantově Božské komedii nebo k starozákonní knize Jób. Manželství nebe a pekla (1790–1794) je ručně iluminovaná kniha podle vzoru středověkých barevně ilustrovaných knih, napsaná jako řada textů napodobujících biblická proroctví (např. Danielovo). Huxley si z této knihy vypůjčil názvy pro své dva eseje: Brány vnímání a Nebe a peklo. – Pozn. Mis.
POZNÁMKA:
1 Červenka v kleci krutě jatá / vyvrací zuříc nebes vrata. – V originále: A Robin Red breast in a Cage / Puts all Heaven in a Rage. – Toto dvojverší cituje dr. Hannibal Lecter ve filmu Červený drak (2002) v českém dabingu takto: Červenka vsazená za mříže / samými nebesy otřást dokáže. – Poznámka Misantropova.