Sun-c': Umění války
(úryvek)
KNIHA O PLÁNU
A MISTR SUN PRAVIL
Válka je největší věcí státu –
je místem života a smrti,
je cestou k přežití či zkáze.
A tak je třeba ji zkoumat.
Pět vláken spřádá osnovu.
Z nich splétáme plán
a rozplétáme podstatu strategie:
První se jmenuje Cesta,
druhé se jmenuje Nebe,
třetí se jmenuje Země,
čtvrté se jmenuje Vojevůdce,
páté se jmenuje Metoda.
Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem,
tak aby s ním dokázal zemřít,
tak aby s ním dokázal žít –
bez ohledu na nebezpečí.
Nebe představuje proměny Jin a Jang,
střídání zimy a tepla,
posloupnost ročních dob.
Země znamená výšku a hloubku,
daleké a blízké,
schůdné a neschůdné,
široké planiny a těsné soutěsky.
Země znamená život a smrt.
Vojevůdce znamená moudrost a inteligenci,
důvěru a vztah,
chrabrost a přísnost.
Metoda znamená důmysl a pořádek
ve vedení důstojnictva,
v organizaci zásobování.
O této pětici
ví každý vojevůdce vše.
Zvítězí ten, kdo ji pochopil.
Prohrává, kdo ji nepoznal.
Tak jejím uspořádáním tvoříme plán
a dobíráme se podstaty.
Ptáme se:
Který z vládců má v sobě cestu?
Kdo z vojevůdců je schopnější?
Na čí straně je nebe a země?
Kdo prokázal zásady a kázeň?
Čí vojska se jeví silnější?
Kdo má rytíře i vojska připravenější?
Čí pochvaly a tresty jsou jasnější?
Z odpovědí na ty otázky zjistíme,
kdo bude vítěz a kdo poražený.
Vojevůdce, jenž se bude řídit mou radou,
jistě zvítězí a vytrvá v čele vojsk.
Vojevůdce, jenž se nebude řídit mou radou,
stejně jistě prohraje a bude smeten.
Naslouchaje mi promýšlej svůj plán
a na mých radách zakládej své postavení,
abys je podepřel proti těm druhým.
Postavení znamená
sílu založenou na výhodě.
Válka je především
důmyslná lest:
tak jsi-li schopný,
předstírej neschopnost;
tak jsi-li připraven,
předstírej nepřipravenost;
tak jsi-li nablízku,
dělej, žes daleko;
tak jsi-li daleko,
dělej, žes nablízku.
Nepřítele na sebe vylákej
zdánlivou výhodou.
Předstíraje zmatek,
náhle na něj udeř.
Tam, kde je ho plno,
připrav se na jeho příchod,
ale vyhni se mu,
jakmile zjistíš, že je silnější.
Je-li rozzuřený,
ještě ho provokuj.
Je-li skleslý,
vzbuď jeho pýchu.
Je-li odpočatý,
vyčerpej ho.
Má-li přítele,
odděl je.
Útoč jen tam, kde tě nečeká,
a udeř, kde by se toho nenadál.
V tom je umění mistrů vedení války
nesdělitelné předem.
Zřejmé je pouze tolik:
ten, kdo již před bitvou,
při poradě v chrámu, stál na vítězství.
Zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu
ten, kdo již před bitvou,
při poradě v chrámu, nedokázal zvítězit,
nepromyslel dostatečný počet plánů.
Promyšlený plán přináší vítězství,
nedostatečný plán nese porážku.
Co teprv tam, kde žádný plán nebyl!
Z tohoto pohledu jsou mi
vítězové i poražení
předem zjevní!
KNIHA O PŘÍPRAVĚ BITVY
A MISTR SUN PRAVIL
Obecným pravidlem vedení války je:
Vypravuješ-li do pole
tisíc válečných vozů,
tisíc těžkých vozů,
sto tisíc těžkooděnců,
s pící a spíží na tisíc mil,
nezapomeň na další výdaje –
na náklady k důstojnému přijetí hostů,
na pomocné látky včetně lepidel a laků,
na ošetření a opravy vozů i výzbroje.
Na to vše počítej
nejméně tisíc zlatých prutů denně.
Teprve pak můžeš zvednout
sto tisíc mužů
hotových k boji,
v němž půjde o všechno.
Vše má svůj čas;
otálení otupí zbraně
i odhodlanost vojáků.
Útočíš-li na opevněné město,
ztratíš mnoho sil.
Dlouhým tažením v poli
vyčerpáš prostředky státu.
Jsou-li zbraně otupeny,
ochabne-li horlivost vojáků,
tvé síly vyprchají,
tvé prostředky vyschnou,
načež ostatní knížata
využijí tvé nouze a povstanou
a ani největší mudrc
nenapraví, co se už stalo.
A proto:
I když se mezi vojáky často proslýchá
o neuváženém spěchu v tažení,
ještě jsem neviděl, aby schopný vojevůdce
sázel na jeho prodlužování.
Zatím žádný stát nezískal
zdlouhavým způsobem boje.
Věz, že ten, kdo nevychutnal
až do dna veškeré zlo války,
nevychutná ani její zisk.
Dobrý vojevůdce
nevolá dvakrát do války,
nežádá třikrát o zásoby,
výzbroj si doveze z vlasti,
ale potravu si bere u nepřítele;
jen tak bude vždycky mít
dostatek zásob pro své vojsko.
Zbídačování státu vojskem:
Vzdálené vojsko znamená
daleké zásobování.
Daleké zásobování znamená
vyčerpávání lidu.
Je-li vojsko blízko domova,
stoupají ceny.
Stoupají-li ceny,
vysychají zdroje.
Vysychají-li zdroje,
vede to k neúnosným nuceným pracem.
Ztrácíš-li síly v poli,
vyprazdňují se příbytky rodin:
Válka pohltí sedm desetin statků,
šest desetin veřejných výdajů půjde
na rozbité vozy a uštvané koně,
na štíty, přilby, luky a kopí,
obléhací věže, tažné voly, těžké vozy.
Proto se moudrý vojevůdce
opatřuje zásobami na úkor nepřítele:
Jedna měřice nepřátelského obilí
se vyrovná dvaceti měřicím vlastním.
Jeden pytel jeho píce
se vyrovná dvaceti vlastním.
Nepřítele zabít
je jen akt zuřivosti.
Pravým ziskem je
zbavit jej výhody.
Tak, když jsi ukořistil deset vozů
při srážce vozeb,
odměň toho, kdo vzal první vůz;
na ukořistěných vozech dej vyměnit korouhve,
zařaď je mezi vlastní vozbu
a ihned je rozjeď.
O posádky, jež jsi zajal,
se dobře postarej.
Tak posílíš své síly
nutné k vítězství nad nepřítelem.
Tvým hlavním cílem buď vítězství,
a ne vleklé tažení.
Tak drží vojevůdce,
jenž ví, co je válka,
v rukou osud lidu.
Tak rozhoduje o bezpečí
anebo zkáze svého státu.
KNIHA O DŮMYSLNÉM ÚTOKU
A MISTR SUN PRAVIL
Obecná pravidla vedení války:
Hlavní je zachovat
celistvost vlastního státu;
až na druhém místě je
rozbití druhého státu.
Hlavní je uchovat
vlastní vojsko v celku;
až na druhém místě je
rozbít cizí vojsko.
Hlavní je uchovat
celistvost vlastních vojů;
až na druhém místě je
rozprášit cizí voje.
Hlavní je uchovat
celistvost vlastních oddílů;
až na druhém místě je
rozdrtit cizí oddíly.
Hlavní je uchovat
celistvost vlastních řad;
až na druhém místě je
zničit cizí řady.
Nejlepší není ten,
kdo ve stu bitev stokrát zvítězil,
ale je nejlepší,
kdo cizí vojska pokořil bez bitvy.
Je vrcholem válečného umění
potřít nepřítele důmyslem.
Pak teprv přijde umění
zbavit ho jeho spojenců.
Až potom je umění
srazit se s ním ve zbrani.
Tím úplně posledním uměním
je zaútočit na jeho hradby.
K obléhání opevněných měst přistoupíme,
až když není zbytí:
Neboť útočné věže a všechny stroje
nepřipravíme dříve než do tří měsíců
a další tři měsíce potrvá,
nežli navršíme valy.
Vojevůdce hnaný nezkrotnou netrpělivostí
žene své lidi jak mravence proti hradbám,
takže jedna třetina vojáků padne, aniž město dobyl.
Takový způsob útočení je holé neštěstí.
Proto je nejlepším vojevůdcem ten,
kdo bez boje pokořil cizí vojsko;
kdo bez obléhání dobyl cizí město;
kdo si bez vleklého tažení podmanil cizí stát.
Tak šetříce vlastní způsobilost k boji,
celému světu se můžeme kdykoli postavit,
aniž jsme zbraně ztupili,
zabezpečíme to, co jsme získali.
To je umění důmyslného útočení!
Proto je pravidlem vedení vojsk:
Jsi-li desetkrát silnější,
nepřítele obklič.
Jsi-li pětkrát silnější,
na nepřítele udeř.
Jsi-li dvakrát silnější,
střetni se s nepřítelem.
Je-li ti nepřítel rovný,
pokus se jej rozdělit.
Jsi-li slabší než on,
snaž se mu ubránit.
A nemáš-li proti němu šanci,
vyhni se mu.
Co je pevností vůči malému,
to je slabostí vůči velkému.
Vojevůdce je sloupem podpírajícím stát.
Stát je silný,
dokud je sloup celý;
stát je slabý,
když byl sloup narušen.
Vládce může trojím způsobem
přivést své vojsko do nesnází:
Vyzve-li své vojsko k postupu,
aniž si je vědom, že toto vojsko
není takového postupu schopno.
Vyzve-li své vojsko k ústupu,
aniž si je vědom, že toto vojsko
není takového ústupu schopno,
tomu se říká rozložit vojsko!
Řídí-li vojsko stále stejně,
aniž znal jeho skutečný stav,
vyvolá nejistotu v řadách velitelů.
Nakládá-li na ně stále stejné úkoly,
aniž znal jeho skutečné síly,
vyvolá pochybnosti v řadách velitelů.
A když je jeho vojsko
takto nejisté a plné pochyb,
druzí vévodové začnou vyvolávat třenice.
Tomu se říká uvádět vojska ve zmatek
a odvádět je z cesty k vítězství.
Proto je pět věcí,
podle nichž se pozná vítěz:
Vítězí ten, kdo ví,
kdy může či nemůže bojovat.
Vítězí ten, kdo ví,
jak naložit s vlastní převahou anebo slabostí.
Vítězí ten, kdo umí
prodchnout své vojsko od shora dolů jedinou vůlí.
Vítězí ten, kdo sám vždy ve střehu
dokáže překvapit nepřipravené.
Vítězí vojevůdce, který toto vše dokáže,
aniž jej vládce řídí.
To je pět měřítek,
podle nichž poznáme budoucí vítěze.
Proto se praví:
Kdo zná protivníka a zná sebe,
vybojuje sto bitev beze ztrát.
Kdo nezná protivníka, ale zná sebe.
jednou zvítězí, jednou prohraje.
Kdo nezná protivníka ani sebe,
ztratí každou bitvu.
