Jdi na obsah Jdi na menu
 


Publius Terentius Afer - citáty

terentius.jpg

NULLUM IAM DICTUM, QUOD NON SIT DICTUM PRIUS

(Kleštěnec 41)

Již se neříká nic, co nebylo řečeno dříve

Terentius v prologu ke své komedii: to kdyby mu snad diváci chtěli vyčítat, že něco z toho, co uslyší, již znají od jiných autorů.

 
*

REM CUM VIDEAS, CENSEAS

(Sebetrapič 1023)

Posuď věc, až ji uvidíš

*

ACTUM NE AGAS

(Formio 419)

Nedělej věc už odbytou

*

ADVERSUM STIMULUM CALCES

(Formio 78)

Proti ostnu (hrotu) nastavovat patu

Smysl: je pošetilé bojovat proti silnějšímu nerovnými zbraněmi. Oblíbené pořekadlo se rozšířilo především díky Novému zákonu, Skutky apoštolské 9,5: Durum est tibi contra stimulum calcitrare – Těžko ti je proti ostnu se zpěčovati. Srov.: Mít trn v patě.

*

ALIENA NE CURES

(Sebetrapič 76)

O cizí se nestarej

Tak odbývá Menedémos nabízenou pomoc nebo radu svého souseda Chremeta. Ten odpovídá známým veršem Homo sum, nil humani a me alienum puto. Srov.: Nehas, co tě nepálí; Nepleť se do cizích věcí.

*

ALIORUM EXEMPLA COMMONENT

(Dívka z Andru 812)

Příklady jiných (lidí) varují

*

ALIUD EX ALIO MALUM

(Kleštěnec 988)

Z jednoho zla se rodí druhé

*

AMANTIUM IRAE AMORIS INTEGRATIO EST

(Dívka z Andru 555)

Hněv milenců je obnovování lásky

Podobně Ovidius, Lásky 1,8,96 říká, že bez hádek nemá láska dlouhého trvání. Srov.: Láska nehněvaná není milovaná.

*

AMICIS OMNIA SUNT COMMUNIA

(Dívka z Andru 803; Cicero, O povinnostech 1,51)

Přátelům je vše společné

Zásada prosazovaná zejména filosofy Pýthagorovy školy a rozvíjená také Platónem, Aristotelem a v době římské zvl. stoiky.

*

ANIMAM DEBET

(Formio 661)

Dluží duši

Smysl: je zadlužený až po uši.

*

ARRIGE AURES

(Dívka z Andru 133)

Nastav uši! Poslouchej dobře

*

AURIBUS TENEO LUPUM

(Formio 506)

Držím vlka za uši

Staré řecké pořekadlo vystihující prekérní situaci, nad kterou ztrácíme kontrolu a ocitáme se ve slepé uličce: vlka udržet nemohu, bojím se ho pustit...

*

TACENT, SATIS LAUDANT

(Kleštěnec 476)

Mlčí. To je dostatečná chvála

*

TU ES IUDEX, NE QUID ACCUSANDUS SIS VIDE

(Sebetrapič 352)

Ty jsi soudce, dbej, abys nebyl z ničeho obviněn

*

TU QUOD CAVERE POSSIS, STULTUM EST ADMITTERE

(Kleštěnec 761)

Je hloupé připustit, čemu se můžeš vyhnout

*

TU SI HIC SIS, ALITER SENTIAS

(Dívka z Andru 309)

Kdybys byl zde, smýšlel bys jinak

Smysl: není nad osobní zkušenost. Srov.: Kdo nezažil, neuvěří.

*

TUTE HOC INTRISTI, TIBI OMNE EST EXEDENDUM

(Formio 318)

Ty sis to nadrobil, ty musíš teď všechno vyjíst

Někdy uváděno nepřesně: Tibi, quod intristi, exedendum est, ale význam zůstává týž.

*

GALLINA CECINIT

(Formio 708)

Slepice zakokrhala

O znepokojivě neobvyklém jevu; Terentius uvádí jako jedno ze tří špatných znamení: Had, který spadl do dvora, černý pes, který přeběhl přes práh, a slepice, která zakokrhala.

*

PAR PARI REFERTUR

Stejné stejným se splácí

Rozšířené rčení; někdy bývá jako autor uváděn Terentius (Kleštěnec 445: Par pro pari referto, quod eam mordeat – Jen oplať stejné stejným, jen ať to pocítí).

*

PRO DEUM ATQUE HOMINUM FIDEM

(Sebetrapič 61)

Bohy i lidi volám za svědky

*

PROXIMUS SUM EGOMET MIHI

(Dívka z Andru 636)

Nejbližší sobě jsem já sám

*

NE QUID NIMIS

(Dívka z Andru 34)

Ničeho příliš

Terentius uvádí latinskou verzi řeckého výroku – μηδεν άγαν, což byl podle Platóna (Prótagorás 28,343B) nápis na Apollónově chrámu v Delfech. Výrok se přisuzuje Solónovi, Cheilónovi i dalším mudrcům. My posuzujeme z opačné strany a říkáme spíše, že všeho moc škodí.

*

NIHIL EST, QUOD MALE NARRANDO DEPRAVARI NON POSSIT

Není nic, co by se nedalo zkazit tím, že se o tom špatně mluví

Upravený výrok z Terentia.

*

NULLA EST TAM FACILIS RES, QUIN DIFFICILIS SIT, CUM INVITUS FACIAS

(Sebetrapič 805)

Žádná práce není tak snadná, aby ti nemohla připadat obtížná, budeš-li ji dělat nerad

*

RES, AETAS, USUS SEMPER ALIQUID APPORTAT NOVI

(Bratři 856)

Události, věk i zkušenost vždy přinášejí něco nového

*

CANTILENAM EANDEM CANIS

(Formio 495)

Zpíváš stejnou písničku

Tj. omílat stále totéž, unavovat stále stejnými řečmi, prosbami, výmysly...

*

COMMUNIA SUNT AMICORUM INTER SE OMNIA

(Dívka z Andru 803; Cicero, O povinnostech 1,51)

Mezi přáteli je vše společné

Jedna z parafrází myšlenky z uvedených autorů.

*

CREDAS DORMIENTI TIBI HAEC CONFECTUROS DEOS

(Bratři 693)

Snad sis myslel, že ti to bohové ve spánku nadělí?

Odpovídá našemu rčení o pečených holubech.

*

DA LOCUM MELIORIBUS

(Formio 522)

Postup (své) místo lepším

*

DAVUS SUM, NON OEDIPUS

(Dívka z Andru 194)

Jsem Davus, ne Oidipús

Jde o repliku chytrého otroka Dava, který předstírá, že nerozumí narážkám svého pána Simona. Význam: jsem obyčejný člověk, hádanky luštit neumím (Oidipús podle báje uhodl hádanku Sfingy).

*

DIES ADIMIT AEGRITUDINEM HOMINIBUS

(Sebetrapič 422)

Čas zbavuje lidi bolesti

*

DUO CUM FACIUNT IDEM, SAEPE NON EST IDEM

Když dva dělají totéž, není to často totéž

Pramenem pro takto upravené znění je Terentius, Bratři 823n.: Když dva dělají totéž, mohl bys často říci: „Jeden může tohle dělat beztrestně, druhý nemůže.“

*

EGO SPEM PRETIO NON EMO

(Bratři 219)

Za naději nedám ani zlámaný groš

*

UT HOMO EST, ITA MOREM GERAS

(Dívka z Andru 431)

Jaký je člověk, tak se chovej

*

UT QUIMUS, AIUNT, QUANDO UT VOLUMUS, NON LICET

(Dívka z Andru 805)

Žijme, jak můžeme, říkají, když není dovoleno žít, jak chceme

*

FACILE OMNES, CUM VALEMUS, RECTA CONSILIA AEGROTIS DAMUS

(Dívka z Andru 309)

Snadno všichni, v plném zdraví, nemocným dáváme dobré rady

*

FALLACIA ALIA ALIAM TRUDIT

(Dívka z Andru 778)

Jedna lež plodí druhou

*

FORTES FORTUNA ADIUVAT

(Formio 203)

Statečným štěstí pomáhá

*

HINC ILLAE LACRIMAE

(Dívka z Andru 126)

Proto ty slzy

Stařec Simo byl potěšen lidským soucitem svého syna Pamfila, který plakal po nečekaném úmrtí sousedky Chrysidy. Pak ale Simo uviděl při pohřebním obřadu mezi pozůstalými krásnou dívku, která byla sestrou zemřelé. A tak pochopil důvod Pamfilových slz. Tímto okřídleným rčením (nejstarší doklad užití je Ciceronova řeč pro Caelia 61) se poukazuje na skutečný důvod, příčinu či podstatu věci. Srov.: Tady je pes zakopán; Odtud vítr vane.

*

HOMO SUM; HUMANI NIL (NIHIL) A ME ALIENUM PUTO

(Sebetrapič 77)

Jsem člověk, nic lidského mi není cizí

Tak odpovídá v Terentiově hře Chremes sousedovi Menedemovi na jeho námitku, proč se stará o cizí věci, do kterých mu nic není. Verš se už v antice stal oblíbeným vyjádřením lidské vzájemnosti a humanity. Myšlenka je převzata z řeckého autora komedií Menandra (4.–3. stol. př. n. l.). Opak → Misanthropus sum, omni humani a me alienum puto.

*

IAMDUDUM ANIMUS EST IN PATINIS

(Eunuch 4,8)

Už je zase duchem v kuchyni

Tj. myslí jenom na jídlo.

*

IUS SUMMUM SAEPE SUMMA MALITIA EST

(Sebetrapič 796)

Nejvyšší právo je často nejhorší zlo

*

LUPUS IN FABULA

(Bratři 537)

Vlk v pohádce

Ve rčení se uplatňuje prastará magická (v pohádkách dosud běžná) představa, že slovem je možno vyvolat čin nebo někoho přivolat vyslovením jeho jména. Proto je lépe o vlku nemluvit, aby se neobjevil. Srov.: My o vlku a vlk za humny (za dveřmi). I v latině to bylo lidové rčení, nacházíme je i u jiných autorů (např. Cicero, Listy Attikovi 13,33; Plautus, Stichus 572 – lupus in sermone – mluvit o vlku).

*

MONTES AURI POLLICERI

(Formio 68)

Slibovat hory zlata

Srov.: Slibovat hory doly.

*

O, FORS FORTUNA, UT NUMQUAM PERPETUO ES BONA

(Tchyně 406)

Ó, šťastný osude, proč nikdy nejsi pořád jen příznivý

*

OMNIA PRIUS EXPERIRI QUAM ARMIS SAPIENTEM DECET

(Kleštěnec 789)

Moudrý má zkusit nejprve všechny jiné prostředky než zbraně

*

OVEM LUPO COMMITTERE

(Kleštěnec 832)

Svěřit ovci vlkovi

*

QUAM MULTA INIUSTA AC PRAVA FIUNT MORIBUS

(Sebetrapič 839)

Jak mnoho nespravedlností a nepravostí se stává zvyklostmi!

*

QUANTI EST SAPERE

(Kleštěnec 791)

Jak velkou cenu má moudrost!

*

QUI PRIOR EST TEMPORE, POTIOR EST IURE

(Formio 533)

Kdo se dříve objeví, ten má větší právo

*

QUOD SORS FERET, FEREMUS AEQUO ANIMO

(Formio 138)

Budeme snášet s vyrovnanou myslí, co přinese osud

*

QUONIAM NON POTEST FIERI, QUOD VIS, ID VELIS, QUOD POSSIS

(Dívka z Andru 305)

Protože se nemůže stát, co chceš, chtěj, co můžeš

*

QUOT HOMINES, TOT SENTENTIAE

(Formio 454)

Kolik lidí, tolik názorů

*

SENECTUS IPSA EST MORBUS

(Formio 575)

Již samo stáří je nemoc

*

SIMULARE CERTE EST HOMINIS

(Bratři 734)

Je zajisté lidské se přetvařovat

*

SINE CERERE ET LIBERO FRIGET VENUS

(Kleštěnec 732)

Venuše bez Cerery a Libera zůstává chladná

Tj. bez jídla a pití chřadne láska. Ceres je bohyně obilí a polní úrody ztotožňovaná s řeckou Démétrou, Liber je bůh vína ztotožňovaný s řeckým Bakchem. Už Terentius uvádí tato slova jako přísloví.

*

SURDO NARRAS FABULAM

(Sebetrapič 222)

Vyprávíš příběh hluchému

Říká se o marné, zbytečné práci.

*

VERITAS ODIUM PARIT

(Dívka z Andru 68)

Pravda rodí nenávist

*

AD RESTIM RES REDIIT

(Formio 686)

Věc dospěla k provazu

Tj. nezbývá než provaz. Projev zoufalství, které vede k sebevraždě jako k řešení.

*

DICTUM FACTUM

(Dívka z Andru 381)

Řečeno, vykonáno

*

PLAUDITE (CIVES) ACTA EST FABULA

Tleskejte (občané), hra skončila

V této nebo podobné formě (hra je u konce, diváci zatleskejte nám a zítra přijďte zas aj.) obvyklý závěr komedií Plautových a Terentiových.

 

*
 

TERENTIUS

v literatuře

 

Již Terentius říkal, jenž skládal komedie:

ten sklízí nenávist, kdo slova pravdy sije.

Již Terentius doznal tuto věc:

„Jsem nejbližší sám sobě přec!“

(Brant: Loď bláznů)

 

Někdo říká ne, já taky – verše z Terentiovy komedie Eunuchus. Gnatho je jméno parazita – příživníka, který si opatřuje živobytí pochlebováním a lichocením.

(pozn. k: Cicero: Tuskulské hovory)

 

Římské komedie Plautovy a ještě více Terentiovy jsou formálně i vnitřně napojeny Menandrem.

(předmluva k: Menandros: Čí je to dítě? + Dědek)

*