Bajky Aesopovy
(výpisky)
Pochlebnému věře rodu,
výsměch utržíš a škodu.
(Havran a liška)
*
Někdy-li se statný bojí,
slabý přece neobstojí.
(Lev, osel a kohout)
*
Nežli chlubný, spíše cíle
dojde menší duch a píle.
(Želva a zajíc)
*
Což i přijde na člověka,
smrti nade vše se leká.
(Stařec a smrt)
*
Staré přísloví to již:
mírně nejvíc pořídíš.
(Slunce a bóra)
*
Šelma-li se radou šíří,
dobře viz, kam slova míří.
(Liška)
*
Kdo se včasně nezachystá,
toho čeká bída jistá.
(Mravenec a cvrček)
*
Opatrný v dáli vidí,
moudrou pílí kroky řídí.
(Kanec a liška)
*
Jsi-li křehký, svého dbej,
úrazu se vyhýbej!
(Kotel a hrnec)
*
Uhne bystrý v pravou chvíli,
vzdorný kde své maří síly.
(Dub a třtina)
*
Kdo se dává v křivé spoly,
s nimi křivý osud volí.
(Ptáčník a čáp)
*
Pod úlisnou hladkou řečí
často číhá nebezpečí.
(Lev a koza)
*
Kdo se cizí chloubou šatí,
v posměchu i vlastní tratí.
(Vrána a ptáci)
*
Selhav, nemáš víry již,
ať i hnedle pravdu díš.
(Prolhaný pasák)
*
Kdo si s pány k míse sedne,
škody své se neuhledne.
(Lev a zvířata na lovu)
*
Málo lesk a veleba,
cenu řídí potřeba.
(Kohout a diamant)
*
Jiné zítra nežli dnes,
soudě, také příští věz.
(Žáby)
*
Svornou mysl síla žádá,
ale zkázu rodí váda.
(Býci a lev)
*
Nemá jedno celý dav,
každý v svém se pozastav.
(Orel a želva)
*
Vina těžká nevděk jest,
často také najde trest.
(Divoká koza a réva)
*
Nejpilnější unikání
zlosyna tě neuchrání.
(Jehně a vlk)
*
Zapomíná malé větší,
v svárech roste nebezpečí.
(Žába, krysa a luňák)
*
S užitkem se málo radí,
koho plané stíny vnadí.
(Pes a maso)
*
Kdo jinému chystá lest,
zřídka mívá z toho čest.
(Liška a čáp)
*
Šťasten, mysli na zlé časy,
z nejmenších i přítel spasí.
(Lev a myška)
*
Vychovej si plémě hadí,
nejlepší tvé péče zradí.
(Slepice a háďata)
*
Kdo chce jiné napraviti,
nesmí tuže chybu míti.
(Raci)
*
Těžký není v světě žel,
těžšího bys nenašel.
(Zajíci a žáby)
*
Nehodí se jedno všude,
moudrý cíle nezabude.
(Osel se solí)
*
Mnohý dobře soudí cizí,
jemuž vlastní z rukou mizí.
(Hadač)
*
Tajně už se neuchová
čin, kde mluví nade slova.
(Koza a pasák)
*
Přítelem je onen pouze,
který neutíká z nouze.
(Soudruzi a medvěd)
*
Kruté srdce nevlídníka
často vlastní škodou pyká.
(Osel a kůň)
*
Vida cizí poškození,
výstrahou je moudrý cení.
(Lev, osel a liška)
*
Podle zdání kdo jen soudí,
často křivou cestou bloudí.
(Ptáčník a cvrček)
*
Nezakládej na své kráse,
vánek jen − a rozplývá se.
(Oliva a fík)
*
Žije líp, kdo silným slouží,
než kdo slabý po svém touží.
(Lev a liška)
*
Ne co pestře tělo šatí,
moudrým užitečné platí.
(Páv a straka)
*
Odkud jen se vítr točí,
třeba míti všude oči.
(Jelen)
*
Také škůdcům pomáhej,
ale díků nečekej.
(Vlk a jeřáb)
*
Utrží si žal a smích,
kdo se tváří po vyšších.
(Orel a kavka)
*
Lepší klidná skrovná chata,
nežli v bázni tůně zlata.
(Polní a domácí myš)
*
Malé v rukou moudrý chválí
nade větší v klamné dáli.
(Rybář a ústřice)
*
Radou kdo se nenapraví,
vlastní škodě bránu staví.
(Dvě žáby)
*
Nade vetchý skvělý šat
platí delší skrovný lad.
(Růže a chudobka)
*
Kdo se k mírným zpupně chová,
skláněj ruka ocelová!
(Žáby a čáp)
*
Mnohé konat chvalné − však
také na tom sejde, jak!
(Holubice a vrána)
*
Za jediný krátký vděk
ztrácí bloudek celý věk.
(Komáři)
*
Malé uchystá ti hody,
kdo je špatný od přírody.
(Trny a liška)
*
Za přemnohým člověk touží,
čehož našed, zle se souží.
(Skotáček)
*
Moudrý po činu i bloud,
ale napřed platí soud.
(Nemocný a lékaři)
*
Davy poutá ladné zdání,
moudrý však se duchu sklání.
(Liška a socha)
*
Ničemnému podav ruku,
na vlastní se chystej muku.
(Ježek a sysel)
*
Poctivý to člověk není,
který málo sliby cení.
(Dřevař a liška)
*
Ať se zdáním jak chce chová,
pošetilce zjeví slova.
(Osel a liška)
*
Málo chlubné slovo platí,
malý čin kde řeči hatí.
(Chlubka)
*
Kdo nemůže dosíci,
dělává se nechtící.
(Pastýř a včely)
*
Potřeba-li tobě káže,
prvé vlastní přilož páže.
(Herkules a vozka)
*
Bystrému kdo chystá léč,
pilně zůstaň pozdáleč.
(Lev, vlk a liška)
*
Pilná vůle v silném páži
více nežli statky váží.
(Poklad)
*
Jedné unikaje tíži,
druhou na mysli měj blíži.
(Jelen a lev)
*
Skrovný najdeš práce vděk
vole chybný prostředek.
(Rybář)
*
Bera, dobře viz, kdo dává,
zdali k vůli má i práva.
(Psi)
*
Dobrá rada málo platí,
kde ji kárce činem hatí.
(Jelen a mládě)
*
Lesku druhým přávej rád;
větší výška, hlubší pád.
(Kůň a osel)
*
Vzal-lis něco cestou křivou,
ztrácíš mzdu i spravedlivou.
(Stařena a lékař)
*
Velké konav, braň se pýše,
jinak zhoubu dá ti výše.
(Lev a komár)
*
Každý po svém úkolu:
tak to chodí vespolu.
(Břicho a údy)
*
V tom-li přestaneš, co máš,
ztráty své se uhlídáš.
(Selka a slepice)
*
Veřejné kdo služby zkusí,
nevděk vezdy snášet musí.
(Ořech)
*
Sám kdo ruky nepřiloží,
nadějí se douboží.
(Liška a kavka)
*
Jiného kdo v žaly vodí,
často vlastní zkázu rodí.
(Osel a koza)
*
Rádo slíbí nebezpečí,
ale vůle zajde s křečí.
(Planý slib)
*
Ve styku že spory rodí,
protivy ať samy chodí.
(Uhlíř a bělič)
*
Lepší kůrka za svobody,
nežli v poutech celé hody.
(Vlk a pes)
*
Všemu věří pouze bloud,
rozumnému platí soud.
(Ošizený vlk)
*
Více nežli moc a síla
vtip a bystrost vyřídila.
(Bohatec a zloděj)
*
Jedna neřest druhou vleče,
jařmu hříšník neuteče.
(Kůň, jelen a člověk)
*
Škůdců nesuď podle sebe,
planá víra zkazí tebe.
(Liška a kozel)
*
Nastrojená jiným škoda
dojde často na původa.
(Zlý soused)
*
Bludnou cestou kdo se honí,
o statek se ohamoní.
(Žena a slípka)
*
Při vší k jiným ochotnosti
dbej i vlastní důstojnosti.
(Velbloud)
*
Nade vše, co země hostí,
platí dráha poctivosti.
(Bůh a tesař)